NAPOLEONSKÁ BOJIŠTĚ
V okolí obce Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice zuřila v roce 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek na českém území. Porážka Francouzů spojeneckými rakousko-prusko-ruskými vojsky znamenala definitivní zmaření snahy Napoleona o proniknutí do nitra Čech.
Více informací na http://www.krusnohorci.net/cist.php?clanek=116
SKANZEN ZUBRNICE
Nedaleko Velkého Března na úpatí Bukové hory leží malá ves Zubrnice známá jako zubrnický skanzen. Díky práci odborníků z ústeckého muzea sem byla přemístěna řada památkových objektů.
Více informací na www.zubrnice.cz
TISÁ
Zde nás přivítá fantastické skalní město s mnoha bizarními pískovcovými útvary. Až do začátku dvacátých let 20. století byl do oblasti skal zakázán vstup bez místního průvodce.
Více na www.ceskosaske-svycarsko.cz/tisa.html
VAŇOVSKÝ VODOPÁD
Podlešínský potok spadá mezi Podlešínem a Vaňovem na Ústecku jako 12 metrů vysoký vodopád v čedičové skále. Tu tvoří až 40 m vysoké a až 2 m široké skalní sloupy a je chráněna jako přírodní památka (Vrkoč). K vodopádu lze dojíz po zelené turistické značce od Labe nebo seshora od rozcestí "Nad Vaňovem".
Více informací na http://www.vodopady.info/cz/stredohori/CeskeStrd.php?page=vanovsky
VRKOČ (přírodní památka)
Čelo žíly Vrkoče bylo v polovině 19. století odtěženo v souvislosti se stavbou železniční trati, což pomohlo k odkrytí nejznámější ukázky vějířovitého uspořádání sloupcovité odlučnosti čedičové horniny. V sousedství skalního útvaru je 12 m vysoký vodopád Podlešínského potoka, nejvyšší v Českém středohoří. Podloží v chráněném území je tvořeno santonskými pískovci, které byly v miocénu proraženy čedičovým magmatem. Chladnoucí hornina rozpukala na sloupy. Vlastní těleso Vrkoče utuhlo uvnitř souvrství pískovců v podobě mohutné žíly při postupu ochlazování a tlaků současně z několika stran – odtud vějířovité uspořádání sloupků ovlivněného čediče o průměrech 20 cm. K odkrytí neovulkanitu došlo odstraněním málo pevných sedimentů erozní činností Labe. Skalní útvar Vrkoče prorůstá tařice skalní, v okolí se vyskytuje běžná hájová a vlhkomilná květena s množstvím druhů typických pro suťové lesy. Skladba dřevin suťových lesů je blízká přirozenému složení. Ze zoologického hlediska se jedná o málo významnou lokalitu. Hojný je výskyt mloka skvrnitého na stinných a vlhčích místech.
Více informací na http://www.hrady.cz/index.php?OID=3980
ERBENOVA VYHLÍDKA
Erbenova vyhlídka se nachází v Ústí nad Labem nad čtvrtí Dobětice. Vyhlídka je 8 m vysoká kamenná rozhledna a je v nadmořské výšce 420 m. Vyhlídková plošina je ve výšce 8 m a rozhledna je volně přístupná veřejnosti. Z vyhlídky je pěkný kruhový výhled na Ústí nad Labem, údolí řeky Labe, pamorama Krušných hor či na Milešovku. Na severní straně je výhled částečně omezen stromy. K rozhledně dojdeme vydáme-li se z centra Ústí nad Labem po modré turistické značce na rozcestí Dobětice a odtud k rozhledně vede zelená turistická značka. Na hřbetu Brandtovy výšiny, v místech dnešní kamenné rozhledny stávaly dřívě dvě dřevěné rozhledny, tyto však byly zničeny v důsledku počasí. Současnou rozhlednu vybudoval německý Horský spolek r. 1933 a byla pojmenovaná po Alexandru Erbenovi, řediteli České spořitelny a předsedovi zmíněného spolku. Je to oblíbené vycházkové místo s hezkým výhledem. V roce 2006 byla rozhledna rekonstruovaná a zvýšena o jedno patro. Erbenova vyhlídka je volně přístupná veřejnosti.
Více informací na http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/erbenova-vyhlidka-v-usti-nad-labem/
BERTINO ÚDOLÍ
Údolí v centru města Ústí nad Labem, vede ze Stříbrníků podél potoka do části Důlce. Má charakter lesoparku a je pojmenováno po Bertě Schaffnerové, manželce továrníka Schaffnera. Přestože je tok Stříbrnického potoka prakticky souběžný s hlavní komunikací v Ústí nad Labem, je Bertino údolí oázou klidu. Umělé vodopády, altánky a odpočinkové lavičky tu byly zbudovány již v 19. století. Údolím prochází krátká naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s faunou, florou i geologickou minulostí této lokality.
Více informací na http://www.turistik.cz/cz/kraje/ustecky-kraj/okres-usti-nad-labem/usti-nad-labem/bertino-udoli/
ROZHLEDNA VĚTRUŠE
Větruše je zámeček s restaurací a vyhlídkovou věží, jenž stojí nad údolím řeky Labe, na jejím levém břehu a v jižní části města Ústí nad Labem. Větruše tvoří jednu z dominant města a je vyhledávaným výletním místem. Zámeček stojí na ostrohu nad řekou ve výšce 228 m.n.m. Věž zámečku s rozhlednou je vysoká 30 metrů a nejvyšší vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 metrů. Vyhlídková věž Větruše je veřejnosti přístupná po celý rok. Rozhledna nabízí krásný výhled na Ústí nad Labem, na řeku Labe s mosty, na Mariánskou skálu, na středověké zdymadlo a na hrad Střekov. K výletnímu místu dojdeme po žluté turistické značce z rozcestí u hlavního nádraží a nebo po cyklostezce č.3090. K Větruši můžeme dojet také autem, přímo k zámečku vede asfaltová cesta. V roce 1847 nechal nájemnce domu na Větruši Johann Thomas v těchto místech postavit vyhlídkovou restauraci, jež byla pojmenována podle císaře Ferdinanda jako Ferdinandova výšina. V roce 1895 začalo jednání o rozšíření vyhlídkové restaurace. V roce 1896 byl záměr schválen a byl položen zákládní kámen. Stavba zámečku s vyhlídkovou věží byla dokončena v roce 1897. Zámeček byl postaven podle návrhu architekta A. Köhlera. Po druhé světové válce zámeček přechází do rukou státu a začíná chátrat. V 80. letech 20. století začaly první pokusy o rekonstrukci objektu, ale bohužel byly neúspěšné. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem zámečku stává město Ústí nad Labem a začíná rozsáhlá rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a zpřístupněna věřejnosti. V prosinci roku 1995 byla dokončena rekonstrukce celého zámečku. V srpnu roku 2007 se v důsledku špatného geologického průzkumu sesunula zem pod vyhlídkovou zdí a z tohoto důvodu je dolní vyhlídková terasa uzavřena. Navštívit je možné horní vyhlídkovou terasu, restauraci a vyhlídkovou věž.
OTEVÍRACÍ DOBA: Út - Ne: 10:00 - 17:00 VSTUPNÉ: dospělí: 10,- Kč děti do 6 let a důchodci: zdarma.
ZŘÍCENINA BLANSKO
Zřícenina hradu Blansko z počátku 15. století leží u severovýchodního okraje Ústí nad Labem. První zmínka o hradu Blansko je z roku 1401. V 16. století byl hrad přestavěn. V roce 1585 se přestal hrad využívat jako panské sídlo a do poloviny 17. století sloužil jako vězení. Po tomto datu byl opuštěn a začal chátrat. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky paláce a bašt, studniční věž a brána. Z Ústí nad Labem dojdeme ke zřícenině Blansko po žluté turistické značce.
Více informací na http://www.turistik.cz/cz/kraje/ustecky-kraj/okres-usti-nad-labem/usti-nad-labem/zricenina-blansko/
KRÁLOVSKÉ POLE - pomník Přemysla Oráče
Na Královském poli u obce Stadice nechali v roce 1841 Nosticové postavit pomník Přemysla Oráče. Královské pole bylo podle pověstí polem Přemysla Oráče. Pomník byl zhotoven podle návrhu architekta F. Staumanna a zdobí jej reliéfy, jež jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Královské pole společně s pomníkem byly v roce 1962 vyhlášeny Národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole sloužily ve středověku jako základ české polní míry. Ve Stadicích najdeme další památky připomínající Přemysla Oráče a to Přemyslův statek s pamětní deskou a Královský pramen.
Více informací na http://www.turistik.cz/cz/kraje/ustecky-kraj/okres-usti-nad-labem/rehlovice/kralovske-pole-s-pomnikem-premysla-orace/
ŽELEZNICE ZUBRNICE
V Zubrnicích naleznete malé železniční muzeum s tématikou zrušené železniční trati Velké Březno - Verneřice - Úštěk h.n.. Tato trať byla zrušena v roce 1978. Nachází se v bývalém skladišti zboží. K vidění jsou staré fotografie, dokumenty, různé "železniční drobnosti", modelová železnice - model stanice Levín v měřítku 1:45. Dále malá dopravní kancelář s dobovým vybavením, situována v nádražní budově. Velkou zajímavostí je replika zvonkového návěstidla zvaného Číňan. Historické drezíny, které jsou trvale deponovány v dřevěné garáži vedle budovy zubrnického nádraží. Vedle osobní drezíny Tatra 1552 se můžete také seznámit s vývojem těchto zajímavých vozidel. Nově jsou otevřeny dvě tématické expozice - "Světlo na železnici", kde uvídíte nejrůznější železniční lampy a lampičky, a "Zabezpečovací zařízení" se souborem historického zabezpečovacího systému z železniční stanice Velké Březno. K nejzajímavějším exponátům patří jistě vozidla - kolejový jeřáb z roku 1877, výsypný vůz Talbot z roku 1931, motorová lokomotiva T 201.901 z roku 1916, služební vůz z třicátých let a jiná kolejová vozidla. Muzeum je turistickým známkovým místem. Lze zde zakoupit známku s číslem 666. Na této trati se v roce 1975 v zastávce Levín natáčel film Páni kluci. V roce 2000 pak na nádraží v Zubrnicích a na trati Velké Březno - Zubrnice film Rebelové. Provozovatel muzea, občanské sdružení Zubrnická museální železnice, se snaží od r.1993 odkoupit od státu (Českých drah) železnici Velké Březno - Úštěk h.n. a zahájit muzejní provoz zatím na její šestikilometrové části z Velkého Března do Zubrnic. Z tohoto důvodu není zatím možné se po této trati svézt vlakem.
Více informací na http://www.zmz.cz/default_cz.htm
ŽERNOSECKÉ VINAŘSTVÍ
Ochutnávky vína je možné realizovat dle počtu osob buď v salonku, nebo na velkém sále na zámku. Před vlastní degustací je možné v závislosti na provozní situaci ve sklepním hospodářství organizovaně navštívit historické sklepy s výkladem o historii Žernoseckého vinařství. Prohlídku sklepů je možné uskutečnit pro 12 – 48 osob.
Více informací na www.zernosece-vinarstvi.cz
